S.v.u. Mánes

Dne 30. října 2020 si Spolek výtvarných umělců Mánes společně s celou kulturní veřejností a svými příznivci připomíná devadesáté výročí otevření slavné spolkové budovy Mánes na Masarykově nábřeží.

Na budově je dodnes umístěn nápis, který zmínil ve svém projevu v den otevření Otakar Novotný: „Dej bůh štěstí domu tomu, vystavěl jsem, nevím komu. “ Architektovo proroctví se 3. 3. 1956 neblaze naplnilo. ÚNV hl. m. Prahy protiprávně rozpustil S. V. U. Mánes, a jeho likvidátorem ustanovil Český fond výtvarných umění.

20. 11. 1990 se usneslo dvacet původních členů S. V. U. Mánes obnovit činnost spolku a vstoupit do svých práv a závazků v souladu se stanovami a požádat o navrácení spolkové budovy.

ČFVU svou činnost pod nátlakem nové politické situace ukončil 31. 12. 1994 a transformoval se v Nadaci ČFU. Ta se po desetiletí právních sporů o spolkový dům stala rozsudkem Nejvyššího soudu ČR jeho vlastníkem.

S. V. U. Mánes svůj spolkový dům, který si postavil vlastní vůlí ke svým potřebám, byl nucen opustit 30. 1. 2004. Mánesáky postavený dům byl politickou zvůlí ukraden a dosud nebyl vrácen. Přísloví, které dodnes připomíná tragický osud spolkového domu, se naplnilo. „Vystavěl jsem, nevím komu“.

Křivda zůstane křivdou, nespravedlnost nespravedlností a krádež krádeží. Se smutkem a rozčarováním sledujeme dění v „našem domě“, které popírá smysl a podstatu mánesáckého chrámu, který vybudovali naši předci nejen jako spolkovou budovu, ale i jako místo zasvěcené umění nezávislého na penězích a zakázkách byznysu.

Nezbývá nám nic jiného než si přát, aby v budoucnu tato nám vzácná budova, opět sloužila původní myšlence a vymanila se z područí konzumu. S tímto rozsudkem se Spolek Mánes nikdy nesmíří!