1877–1959
Rakouský expresionistický grafik, ilustrátor a spisovatel narozený v Čechách. Vydal řadu alb reprodukcí kreseb a dále alba originálních litografií. Ilustroval množství knih.
ilustrace knih Edgar Allan Poe, Wilhelm Hauff, E. T. A. Hoffmann, Hans Christian Andersen, Jules Amédée Barbey d’Aurevilly, historický román Jaroslava Durycha z třicetileté války: Die Kartause von Walditz
1863–1956
Folklorista, spisovatel, malíř a přítel Lužických Srbů. V roce 1891 nastoupil na pražskou malířskou akademii u Maxe Pirnera. V roce 1893 odjel do Paříže, kde studoval malířství na soukromé Académie Julian. Dále studoval malířství, tentokrát v Mnichově, ve škole slovinského malíře Antona Ažbeho. Za svůj dlouhý život shromáždil bohatý obrazový materiál a téměř až do konce života pořádal také výstavy svých malířských děl.
V zeleném pokoji, Mezi růžemi, Nevěsta Mina Bobkova, Hyacint na tmavém pozadí, Autoportrét: Moje paleta
1889–1970
V letech 1908–1912 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u Emanuela Dítěte, Karla Vítězslava Maška a Jakuba Schikanedera. Malíři Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba zakládají v roce 1925 skupinu Ho Ho Ko Ko, která byla dodatečně pojmenována Sociální skupina. Hodně cestoval po Československu, několikrát navštívil Francii, Belgii, Německo, Nizozemsko a Jugoslávii.
Modrý koník, Rodinné ticho, Bloudění, Plačky, Kohout plaší smrt, Staré ženy
1916–2002
Významný český malíř, průmyslový výtvarník, grafik a pedagog. Již v časných kresbách a grafických listech se u něj projevil smysl pro zjednodušení tvaru, jejich uspořádání do přehledných a zřetelných soustav a vyjádření skutečnosti formou srozumitelných znaků. Jeho obrazy v duchu expresívní abstrakce získaly značný ohlas i na mezinárodní scéně.
Interiér s horským sluncem, Kancelář, Muž ze železa, Na terase
1830–1859
Cestoval po Bavorsku, Alpách, díky penězům za prodané obrazy se v roce 1856 dostal i na Rujánu. Hlavním motivem jeho tvorby, která vznikla v období pouze šesti let, byla česká krajina. Ve svých obrazech tehdejší romantické pojetí krajinomalby přiváděl postupně k realismu.
Bouře na horách, Před bouří, Selská svatba, Česká krajina, Horské jezero v bouři, Stmívání, Podzimní jitro
1886–1932
Žák Akademie výtvarných umění v Praze u prof. R. Ottenfelda. Od r. 1910 člen Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1912–1913 pobýval v Paříži, 1919 v Itálii, kde maloval bojiště z 1. světové války. Inspiroval jej impresionismus i fauvismus. Účastnil se řady výstav u nás i v zahraničí.
Zvěřínek u Sadské, Ženy u lesa, Kaple v Albánii, Portrét dámy
1844–1910
Malíř, představitel pozdního romantismu a naturalistického sensualismu. Úspěchu dosáhl v malbě moře. Po studiu cestoval po západní Evropě a navštívil Paříž a Londýn. Získal stipendium ke studiu v Římě. To si poté prodloužil a zůstal zde natrvalo, ateliér měl ve starém Palazzo Venezia. Knüpfer byl také zakládajícím členem uměleckého spolu Jednota umělců výtvarných a členem spolku Vídeňské secese (Wiener Sezession).
Souboh tritonů, Najáda (Snění), Dvě nymfy na břehu mořském, Don Quijote, Nereida, Mniši
1923–1999
Představuje podhůří Krkonoš, dokumentuje zánik středověkého jádra severočeského Mostu. Soubor kvašů zachycuje momentky z cest po Chorvatsku, Nizozemsku a Francii. Dřevoryty z počátků jeho tvorby s motivy portrétů a kombinací černé a bílé barvy střídá suchá jehla – provedená s jistotou a udivující bravurou. Dílo nese silný existenciální náboj a je plné dramatických nálad a situací.
Pohled na město, Nepřívěc, Staré hrady
1840–1911
V letech 1877–1879 pobýval v Itálii, převážně v Neapoli a na Capri. Roku 1866 si v Praze otevřel soukromou krajinářskou školu a ilustracemi přispíval do Hálkových Květů. Kirnigovu tvorbu zpočátku motivicky, kompozičně i v barvě ovlivňovalo romantické školení, později náladovost a lyričnost jeho malby ustoupila objektivnějšímu záznamu viděné skutečnosti.
Krajina s dubovými lesy, Partie z údolí gosauského, Vysoký Goel, Přední Langbabské jezero v Horních Rakousích, Partie z údolí Ramsau, U Starého Sedliště
1895–1947
Malíř, typograf, ilustrátor a dramatik. V letech 1914–1918 byl žákem pražské akademie výtvarných umění u profesora Preislera. Cestoval několikrát po Itálii a Sicílii, byl v Paříži, na Korsice a v Jugoslávii. Od roku 1920 se účastnil výstav V. O. U. B., v jehož časopise Život byly reprodukovány v letech 1921–1922 jeho obrazy. Sebe sama našel ve dvou krajích, v Polabí kolem rodných Poděbrad a ve zvlněném kraji středních Čech.
Sousedky, Pouštění draka, Pod Poděbradským zámkem, Letní odpoledne