1840–1911
V letech 1877–1879 pobýval v Itálii, převážně v Neapoli a na Capri. Roku 1866 si v Praze otevřel soukromou krajinářskou školu a ilustracemi přispíval do Hálkových Květů. Kirnigovu tvorbu zpočátku motivicky, kompozičně i v barvě ovlivňovalo romantické školení, později náladovost a lyričnost jeho malby ustoupila objektivnějšímu záznamu viděné skutečnosti.
Krajina s dubovými lesy, Partie z údolí gosauského, Vysoký Goel, Přední Langbabské jezero v Horních Rakousích, Partie z údolí Ramsau, U Starého Sedliště
1895–1947
Malíř, typograf, ilustrátor a dramatik. V letech 1914–1918 byl žákem pražské akademie výtvarných umění u profesora Preislera. Cestoval několikrát po Itálii a Sicílii, byl v Paříži, na Korsice a v Jugoslávii. Od roku 1920 se účastnil výstav V. O. U. B., v jehož časopise Život byly reprodukovány v letech 1921–1922 jeho obrazy. Sebe sama našel ve dvou krajích, v Polabí kolem rodných Poděbrad a ve zvlněném kraji středních Čech.
Sousedky, Pouštění draka, Pod Poděbradským zámkem, Letní odpoledne
1866–1941
Významný český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny. V roce 1900 získal diplom a zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži za obraz Podmrak, který vytvořil roku 1894 ve své rodné vsi. Po realistických začátcích se v letech 1895–1899 přiklonil k symbolismu a udržoval kontakt s osobnostmi kolem Moderní revue. Po roce 1900 se vrátil k čisté krajinomalbě, kterou zachycoval pomocí impresivně laděného realismu.
Zimní krajina, Schody do parku, Strom v krajině, Potok v zimě, V Mikulášském údolí navečer
1875–1934
Od malování melancholických krajin směřovala jeho tvorba k dekorativnějšímu pojetí krajiny v barvě i motivu. Opustil záhy krotký realismus i náladové krajinářství a po několika umělecky sporných cyklech se oddal secesnímu dekorativismu (známé březové háje, později bohužel poněkud zprofanované), aby nakonec kolem roku 1907 přešel plně na pole impresionismu.
Prosluněná cesta, Potok, Horský pramen u Křivoklátu
1914–1991
Malíř, grafik, scénický výtvarník a pedagog. Věnoval se scénické tvorbě a vytvořil též několik obrazů z divadelního života. Po válce do jeho díla výrazné pronikl vliv Pierra Bonnarda a Jiroudek se začal více zajímat o krajinomalbu, u které zůstal v podstatě po zbytek tvůrčího života, v 60. letech ještě vytvořil několik podstatných monumentálních maleb.
Zámek Viničná, Z Liběchova, Kytice ve váze, Rozkvetlá třešeň, Mělník
1929–2005
Jeden z nevýraznějších a nejzajímavějších umělců generace narozené mezi lety 1925–1930, malíř a grafik. Tvořil charakteristicky potemnělé obrazy. Od roku 1963 se základem jeho tvorby stává cyklus Velikonočních obrazů. V roce 1971 začal vytvářet rozsáhlou kompozici z protiválečného cyklu – Lidice. V roce 1992 otevřel na statku v Malé Skále galerii výtvarného umění.
Velikonoční obraz, Přehrada, Koloušek, Labutě na Kampě
1880–1951
Na Uměleckoprůmyslové škole studovala do roku 1904 u profesora Jakuba Schickanedera. Poté chodila na soukromé hodiny k malíři Antonínu Slavíčkovi. Dlouho pobývala ve Francii. V Praze pak samostatně vystavovala v letech 1924, 1931 a 1940 v Topičově salonu. Byla členkou Spolku výtvarných umělců Mánes a Kruhu výtvarných umělkyň.
Děvčátko s karafiáty, Jaro v okolí Paříže, Děti ze Sancy, Normandský kraj, Z okolí Ajaccia, Krajina z Provence, Z Piany, Děvčátko v růžovém, Bastia na Korsice
1871–1945
Barokní sochař a řezbář. Staví své sochy často v prudkých pohybech, sochy mají poměrně robustní těla, která spirálovitě stoupají z úzké základny. Projev Josefa Jiřího Jelínka mnozí srovnávají s uměleckým vyjádřením Matyáše Bernarda Brauna. Další významnou a charakteristickou etapou Jelínkovy tvorby ve 40. letech 18. století je vytváření svérázné typiky tváří, čímž Jelínek dosahoval expresivnosti.
sv. Václav, sv. Vít, sv. Jan Nepomucký, sv. Ivan, sv. Vojtěch a sv. Prokop
1866–1933
Výtvarník. Byl malířem, grafikem, zajímal se o národopis i lidovou architekturu. Rád cestoval, navštívil např. Belgii, Francii, Itálii, Německo, Rakousko, balkánské státy, Egypt. Inicioval založení Valašského musejního a národopisného spolku v roce 1911 (v letech 1911–1926 byl jeho předsedou).
Včelí úly, Štramberk, Štramberská trúba
1859–1913
Malíř, krajinář a ilustrátor. Významné jsou jeho akvarely zachycující starou Prahu. Při velké přestavbě Prahy na konci devatenáctého století se zaměřil na obrazy pražských domů a ulic. Mnohé z jím zachycených památek již dnes neexistují. Díla Václava Jansy jsou také obsažena v knihách Zlatá Praha (1908) a Památky starého umění v Čechách (1911).
Blaník z miličínské Kalvárie, Dům U Šálků v Resslově ulici v Praze, Moře, Selský dvůr v Alenině Lhotě